Zříceniny a vyhlídky - Cornštejn, Felicitina studánka, Kaple kněžky Heleny, Nový Hrádek, Zřícenina hradu Frejštejn

Cornštejn

Hrad Cornštejn byl vybudován v 1. polovině 14. století na strategické polozápadní straně kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž místa dřívějšího pravěkého hradiště. Jeho jméno je nejspíše odvozeno z německého Zohn (hněv) a Stein (skála), tím měla být vyjádřena síla a pevnost hradu. Vznikl jako královská pevnost v linii podyjských hradů na jižní moravské hranici českého státu. Poprvé se uvádí v listině markraběte Karla, z 31. května 1343, kterou dovolil Smilovi, Čeňkovi a Janovi z Lichtenburka rozdělit jejich léno - hrady Bítov a Cornštejn - na tři díly.

V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Hradce, avšak k roku 1363 se Lichtenburkové opět  uvádějí jako držitelé. Tehdy byl Cornštejn podstatně rozšířen,  zejména o předhradí a zdokonalen hradní palác. Roku 1422 hrad údajně padl do rukou husitů. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně nový palác se sálem ve II. patře. Od roku 1460 držel Cornštejn Hynek z Lichtenburka a na Bítově, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru. Jiří z Poděbrad hrad r. 1464 oblehl a jeho dobývání trvalo téměř rok. Obranu hradu vedl rytíř Jan Šarovec. V polovině roku 1465 byl Cornštejn králem dobyt, Lichtenburkům konfiskován a lénem udělěn Jindřichovi Krajíři z Krajku. Jeho syn Wolfgang jej opravil a nově opevnil. Opevnění bylo rozšířeno i o bašty proti dosahu soudobého dělostřelectva. Po roce 1526 hrad opět přechází do vlastnictví Lichtenburků a k Bítovu.
 
Za jejich panství bylo v roce 1542 opevnění Corštejna v souvislosti s tureckým nebezpečím naposled posíleno.
Krátce na to, roku 1576, změnil hrad majitele a připojením k Bítovu zanikla potřeba dále jej udržovat. Od konce 16. století je hrad pustý. Jako součást bítovského panství přecházel Cornštejn postupně do vlastnictví Jankovským z Vlašimi (1617), hrabatům z Daunu (1788), počátkem 20. století zdědili panství Haugvicové. Roku 1906 je prodali Janu Ladislavovi Zamoyskému, který je postoupil knížeti Františkovi Radzivillovi. V roce 1912 získal panství Jiří ml. svobodný pán Haase z Hasenfeldu, jemuž zůstal až do zestátnění po II. světové válce.

Pro návštěvníky hradu k dispozici odstavné parkoviště cca 0,5 km směr Lančov
  • otevřeno denně  ( Po - Ne )
  • 1.červen - 30.září po - ne 9.00 - 17.00 hodin
  • vstupné: plné 50 Kč
  • snížené: 25 Kč
  • doba prohlídky: 45 minut
  • fotografování zpoplatněno
  • otevřeno v době svátků
     


Felicitina studánka

Nedaleko, snad 5 minut od brány zámku Vranov nad Dyjí, byla kolem r. 1806 v lesním parku, nad pramenem vody, postavena romantická stavba v klasicistním slohu, kterou nechal majitel panství Stanislav Mniszek postavit na památku své matky Felície Mniszkové. Jako mnohé jiné, i tato stavba chátrala za nechvalně známých minulých dob.
Po roce 1989 s rekonstrukcí unikátní stavby začala obec, ale nakonec majetkoprávní řízení určilo objekt Správě NP Podyjí. Rekonstrukce byla úspěšně provedena a na vlysu průčelí můžeme číst původní nápis:Znaveným poutníkům k osvěžení a mému milému údolí pro okrasu. Veřejnost se dočkala otevření 10. října 2001. Dosud vyvěrající pramen vody byl vyveden do položeného džbánku jako symbolu věčného pramene života. Oproti původní podobě byl přístup osazen slohově příbuznými kovovými mřížemi.


Kaple kněžky Heleny

Obnova Kaple kněžny Heleny ve Vranově nad Dyjí
V pondělí 25.11. 2002 ve 13.30 hod. proběhlo ve Vranově nad Dyjí slavností setkání u příležitosti dokončení rekonstrukce Kapličky kněžny Heleny, které pořádala naše organizace ve spolupráci se Správou Národního parku Podyjí. Obnovu kaple citlivě a precizně provedla firma Stavební huť Slavonice pod vedením pana Petra Chadima.
Rekonstrukce Kaple kněžny Heleny je pokračováním dlouhodobého projektu "Obnova drobné sakrální architektury v pohraničí". Do opravy objektu se zapojil i soukromý podnikatel pan Ing. Karel Mucha z Vranova nad Dyjí tím, že zajistil na vlastní náklady opravu střechy.

Nový Hrádek

V samém srdci Národního parku Podyjí se nachází na břehu řeky Nový Hrádek. Rozsáhlá zřícenina, která přesahuje rozlohu 8 000 m2 se rozkládá na nejužším místě vybíhajícího ostrohu, téměř ze všech stran obklopeného řekou Dyjí, tvořící zde státní hranici s Rakouskem. Území kdysi patřilo Lukovu. V roce 1358 je výměnou za jinou vesnici s Louckým klášterem, držitelem poddanské obce Lukov, získal moravský markrabí Jan Jindřich, bratr krále Karla IV., a nechal zde vystavět lovecký hrádek. Po jeho smrti se v držení hrádku vystřídali představitelé různých rakouských, polských a českých šlechtických rodů (Einzingerové, Krajířové, Althanové, Stádničtí a další). Koncem 16. století se stal součástí vranovského panství. V roce 1645 byl dobyt, částečně pobořen Švédy a od té doby postupně chátral. V 19. soletí sloužil šlechtickým majitelům jako lovecké sídlo.

Je zajímavé, že po 1. světové válce Nový Hrádek užíval Klub českých turistů. V roce 1926 na své náklady opravil střechu a stropy novější, zachovalejší části. V pravém křídle byl byt pro hajného a ten zde prodával občerstvení. K přespání se nabízela turistická noclehárna ve věži. Celý areál přístupný do roku 1950, potom pohltilo pohraniční pásmo, a tak až do roku 1989 byl veřejnosti zcela nepřístupný.

Areál zříceniny sestává ze dvou nádvoří, hradního příkopu a dvou hradů. Do hradu se vchází po kamenném mostě nad velkým příkopem. Součástí je také pohled z vyhlídky na hluboký dyjský kaňon Národního parku Podyjí. Jako by vedle sebe mezi skalními ostrohy plynuly tři řeky, vypadají fantastické zákruty Dyje kolem ostrohu zvaného Umlauf (Obrátka). Jen porovnáním skutečnosti s mapou se pozná, který z ostrohů patří Rakousku a který nám.

Milovníky přírody přímo v areálu potěší velké porosty ojedinělé Divizny nádherné, která přerůstá výšku člověka. Je možné zahlédnout vzácnou užovku stromovou, nad hlavou přelétne čáp černý.

Prohlídka trvá necelou hodinu.
Otevřeno je od května do srpna denně od 10 do 18 hodin, v září jen soboty a neděle.
Web: www.novy-hradek.eu

Zřícenina hradu Frejštejn

V polovině 13. století založil Frejštejn Přemysl Otakar II. jako hraniční obranný hrad.
V osmdesátých letech byl hrad dobyt Rakušany jako sídlo loupežníků, jejich výpravu tenkrát schválil také český král Václav II.
Ve dvacátých letech 15. století získal hrad významný moravský rod Krajířů za služby králi Zikmundovi.
Jan Krajíř z hradu bohužel vytvořil znovu sídlo lapků, když začal přepadávat nedaleké vesnice na české i rakouské straně. Moravští stavové se proto rozhodli, že hrad vykoupí a zničí. Roku 1440 byl hrad dobyt, rozbořen a už nikdy nebyl obnoven.
 
Docela veliký hrad byl postaven nad obcí Podhradí (dříve Frejštejn) na strmém výběžku do údolí Dyje. Nejstarší část je dochována jen v malých zbytcích, jednalo se o oválné jádro 30x17 metrů s bergfritem na východě. Uvnitř malého nádvoří stál dvouprostorový palác. Před rokem 1280 bylo postaveno pětiúhelníkové předhradí s pravděpodobně věžovitou vstupní branou v jižním rohu. K ní vedl most přes velmi široký příkop. Kaple se nacházela v severní částí předhradí a na ni navázal, asi v první třetině 14. století,  velký trojpodlažní palác s pravoúhlými okny. Za husitských válek bylo opevnění předhradí zesíleno parkánem s hranolovými baštami. Polygonální bašta na západě patří k opevnění dobudovávanému v poslední etapě existence hradu. Interiér se nedochoval.

Frejštejn se nachází v těsné blízkosti Podhradí nad Dyjí na jeho jižní straně. Po levé straně hradu se nachází řeka Dyje, na severu od něj je přírodní památka Podhradské skály. Zřícenina je poměrně malá. Z původního hradu je zachována část severní zdi a hradeb, malého paláce, vrat i kaple. Dobře zachovaná je zajímavá polygonální bašta na jihozápadní straně hradu. Z přestavby v 16. století se dochovala věž se střílnami. Také je dobře viditelný široký příkop v místě bývalého mostu.

I když zřícenina hradu Frejštejn stojí v turistické oblasti Vranovské přehrady a dochovaly se z něj výrazné zříceniny, nebyl všeobecně moc známý. Nedávno byl ale vykácen hustý porost v areálu zříceniny, který tak trochu bránil a znehodnocoval teď již vyhledávaný a známý turistický cíl.


Akční nabídka ubytování:

Penzion U Marka

Ubytování v soukromí. Rodinný penzion leží v klidné části, nedaleko Vranovské přehrady.

Penzion Koruna

Penzion se nachází na hranici Národního parku Podyji v krásné a klidné obci Havraníky vzdálené od Znojma 5 km.